Dalším z významných proudů moderní ekonomie je institucionalismus, který se formoval v USA už koncem 19. století. Jedním z jeho zakladatelů je Thorstein Veblen.
T. Veblen byl americký ekonom a sociolog norského původu. Jeho nejvýznamějším dílem je Teorie zahálčivé třídy, ve kterém zavádí nový pojem ostentativní spotřeba, která je důsledkem neproduktivního využívání volného času. V tomto díle předjímá pozdější pojem konzumní společnost.
Instituce jseou ústředním pojmem insticionalismu. V ekonomickém pojetí jsou pravidla ekonomického chování lidí. Dělíme je na formální a neformální, přičemž za formální instituce můžeme označit např. zákonné normy, občanská práva, ústavu či soukromé vlastnictví. Neformální instituce pak mohou nabývat podoby zvyků, jazyka či obecně kultury společnosti. Formální instituce jsou obecně považovány za rychle a snadno změnitelné (např. přijetím příslušného zákona), naproti tomu neformální instituce jsou relativně neměnné, neboť podléhají dlouhodobým společenským procesům, historicky však proměnnlivé.
Správné fungování institucí je klíčovým předpokladem efektivního fungování ekonomiky, původní institucionalismus ještě prosazoval zásahy států do ekonomiky.
Institucionalismus se po druhé světové válce přeměnil v neoinstitucionalismu, který má již blíže k liberálním směrům.
Jeho největším představitelem je John Kenneth Galbraith (1908 - 2006), kanadsko-americký profesor ekonomie, politik, spisovatel a ekonomický popularizátor.
© 2024 Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183, Kontaktovat webmastera, Prohlášení o přístupnosti, Povinně zveřejňované informace, Mapa webu
ANTEE s.r.o. - Tvorba webových stránek, Redakční systém IPO